14. Kapitola Obrana proti černé magii
14. Kapitola
Tak, konečně jsem po opravdu dlouhé době vložil novou kapitolu. Máte moji nejúpřimější omluvu zato, že to trvalo tak dlouho. :/ Ale byla jsem na operaci a pak následovala dlouhá rehabilitace, tak jsem opravdu neměla moc času. Teď už by to konečně mohlo být lepší, tak snad i kapitoly budou přibývat rychleji. :)
P.S. Pokud by někdo měl zájem, tak se můžete kouknout ZDE. Najdete tady mou originální tvorbu a také fanfiction na téma Pána prstenů. :)
Před čtením bych Vás ještě chtěla poprosit, aby jste zanechali komentář. Vaše Peggy
Když se Harry druhý den ráno probudil, věděl, že ho čeká první školní den, který nebude nikterak lehký. Včera jim profesorka McGonagallová předala rozvrhy, kde se dozvěděli, že nejprve mají bylinkářství s Mrzimorem, potom přeměňování s Havraspárem a obranu proti černé magii se Zmijozelem. Potom mají hodinu volno a následují 3 hodiny soubojnického klubu. Ten mají všechny koleje dohromady. Kvůli situace s Voldemortem, byly upraveny dokonce i školní osnovy.
Harry, Ron a Hermiona už za sebou měli bylinkářství a přeměňování. V obou předmětech jen opakovali učiva z minulého ročníku a v obou předmětech jim jejich profesorky kladly na srdce, jak je důležité se teď učit nejen díky tomu, že je čekají OVCE, ale také právě kvůli Lorda Voldemorta.
Teď se chystali na hodinu Obrany proti černé magii. Neuměli se dočkat, až uvidí Jessicu a tváře zmijozelských, až zjistí, že madam Celsus, se s nimi už zná.
Čekali před třídou, když se nová profesorka objevila za rohem a šla směrem k učebně. Z dálky lehce švihla hůlkou a dveře od učebny se otevřely.
„Budete tady jen tak stát nebo se uráčíte vejít dovnitř?“ řekla tak ledovým hlasem, který u ní Harry ani ostatní ještě neslyšeli. Ron se na Harryho podíval a jen zavrtěl hlavou v náznaku, že neví, proč se chová takhle.
„Sednout,“ řekla ostře hned po příchodu do třídy
„Co to do ní vjelo?“ zašeptal Ron Harrymu.
„Nemám tušení.“
„Pottere, Weasly, Nebelvír právě vaším přičiněním přichází o pět bodů. Nikdo vám neřekl, že je čas si mezi sebou vyměňovat názory,“ řekla a zamračila se jejich směrem.
Harry s Ronem na to zírali s málem otevřenou pusou a i Hermiona se tvářila značně nechápavě.
Hodina pak, k velké radosti zmijozelu pokračovala podobným způsobem a Nebelvír tak za černou magii ztratil asi třicet bodů. Dva body, které si Hermiona vysloužila za správnou odpověď, však byly nic oproti Zmijozelu, který dohromady naopak třicet získal.
Když hodina skončila, Jessica mávla hůlkou a otevřela dveře z učebny, což byl pro všechny pokyn k tomu, aby opustili místnost. Zmijozel odcházel s velkými úsměvy na tváři a Nebelvír naopak s velice sklíčeným výrazem. Vypadalo to, že madame Celsus si nechala, co se učení týče, radit od profesora lektvarů.
Harry se spolu s jeho přáteli vydal rovnou do Velké síně. První část cesty každý z nich přemýšlel o něčem svém, ale po chvíli Ron prolomil ticho.
„Myslíte, že to bylo účelné? To jak se chovala? Nebo jak? Pořád nad tím musím přemýšlet, o prázdninách se takhle přece nechovala,“ řekl poněkud skleslým hlasem Ron.
„Víš, Rone, taky jsem o tom teď přemýšlela. A uvažuj, pokud se teď objevila po dlouhé době, chci říct, Brumbál by určitě potřeboval někoho, kdo by mu mohl donášet další informace. To by šlo těžko, kdyby otevřeně podporovala Harryho Pottera,“ odpověděla mu Hermiona.
Harry víceméně celý zbytek cesty do Velké síně mlčel. Tolik mu jeho teta při hodině Obrany proti černé magii připomínala Snapea. Nepřiznal by to, ale mrzelo ho to. Rozhodl se, že pokud by se naskytla příležitost, zkusil by si s ní promluvit.
Než se však nadáli, došli do Velké síně. Tam už bylo několik lidí, a tak si Harry, Ron a Hermiona sedli ke stolu a pustili se do jídla. Mezitím se k nim připojil i Dean Thomas a Seamus Finnigan. Společně probírali celé dopoledne. Všichni se shodli na tom, že Jessica si může podat ruku se Snapem.