5. Kapitola Před odjezdem

Hned jakmile se Harry probudil, cítil, že je něco špatně, jen nevěděl co. Vůbec si nepamatoval co se mu v noci zdálo. Posadil se na posteli a viděl, že Ron ještě spí. Potichu se tedy oblékl a šel se podívat na zahradu.

Zatímco se jen tak procházel, stále se snažil držet svou mysl uzavřenou a byl velmi potěšen, že už mu to jde mnohem lépe. Po asi půl hodině chození sem a tam šel Harry zpátky do pokoje, vytáhl si učebnici lektvarů a poté se neslyšně opět vytratil z pokoje, aby nevzbudil ještě stále spícího Rona.

Harry měl nyní přečtených 99% všech lektvarů v učebnici a troufal si říct, že všem lektvarům co si o prázdninách prostudoval, rozuměl. Nyní mu chyběly přečíst již jen dva poslední lektvary z učebnice pro 5. ročník.

Sedl si tedy do kuchyně na židli a pustil se do čtení o přípravě a účincích Odvaru kůže ropuchy. Jednalo se o lektvar, při kterém dotyčný co ho vypije, bude mít až na několik hodin, vyjímečnou  kontrolu nad svými myšlenkami a doufal, že by se mu v Bradavicích mohlo poštěstit a dosáhlo se mu šance takovýto lektvar připravit a zkusit, jaký to bude mít účinek spolu s nitrobranou, které se v posledních dnech věnoval velmi intenzivně.

„Dobré ráno, Harry“ pozdravila ho paní Weasleová.

„Dobré ráno paní Weasleová“ odpověděl Harry zdvořile.

Po pár minutách už mu paní Weasleová chystala na stůl míchaná vajíčka, toast a ovocný čaj.

„Harry drahoušku, pořádně se najez a potom si běž zabalit, ať se můžeš v klidu přemístit na Hlavní štáb. Je to tam více zabezpečené. A neměj strach profesor Brumbál Tě tam chce mít již dopoledne, ale Ron a Hermiona tam za tebou hned odpoledne přiletí.“ Říkala mu právě Ronova mamka.

Hned co Harry dojedl, vzal do ruky nyní již značně ošoupanou učebnici lektvarů a šel si nahoru sbalit, doufajíc, že Ron již bude vzhůru a on ho nebude muset budit.

Poté co měl Harry sbaleno, sešel do vstupní síně haly, jak se domluvil s paní Weasleovou a čekal na Ronova taťku, který se s ním pomocí krbu měl přemístit na Grimuldovo náměstí.

Zatímco však Harry stál na chodbě ,v hlavně se mu pořád dokola míhala jediná myšlenka – jak se dokáže vyrovnat s tím, že bude zbytek prázdnin trávit v domě svého mrtvého kmotra?

.............................................................................................................................................................

Doufám, že se Vám kapitola líbila. Moc prosím zanechte nějaký ten koment... Děkují

                                                                                                          Peggy